Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- špatná-praxe:komprese [2017/11/29 14:17] – [Chybně implementovaná komprese] Jakub Klímek
+++ špatná-praxe:komprese [2018/01/07 16:01] – tomas.pecha
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ====== Chybně implementovaná komprese ======
 Cílem komprese je snížit nároky na místo na disku a na síťovou konektivitu.
-Při přenosu (otevřených) dat tak jistě svou roli (až na ty uplně nejmenší soubory) má, obzvláště proto že většina otevřených formátů je textových, a texty se komprimují dobře.
+Při přenosu (otevřených) dat tak jistě svou roli (až na ty úplně nejmenší soubory) má, obzvláště proto, že většina otevřených formátů je textových, a texty se komprimují dobře.
 Dá se ovšem implementovat různě šikovnými způsoby a jednotlivé způsoby mají souvislosti i s metadatovým popisem distribucí datových sad a dokonce i se samotným dělením dat na datové sady.
 Jednotlivé případy si nyní rozebereme, a postupně budeme volbu komprese vylepšovat od nejméně vhodné až po nejvhodnější.
@@ Řádek 46: / Řádek 46: @@
 HTTP hlavička ''Accept-Encoding: gzip'' umožňuje klientovi říct, že umí přijímat komprimovaná data.
 Ta jsou pak klientovi poslána v komprimované podobě, a klient si je u sebe rovnou dekomprimuje.
-Tentokrát je ale v odpovědi serveru jasně popsáno, kterou metodou komprimujeme ''Content-Encoding: gzip'', a co za data se přenáší, například ''Content-Type: text/csv''.
+Tentokrát je ale v odpovědi serveru jasně popsáno, kterou metodou komprimujeme ''Content-Encoding: gzip'', a co za data se přenáší, například ''Content-Type: text/csv'', což pak skutečně odpovídá i záznamu v katalogu jako je NKOD.
 Tato metoda se běžně používá pro webové stránky v HTML, CSS styly a JavaScriptové soubory, a uplně stejně lze použít i pro otevřená data.
 V této variantě jsou tedy data na serveru v nekomprimované podobě, a pokud klient požádá o komprimovaný přenost, server použije proudovou kompresi a klient proudovou dekompresi.