Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- špatná-praxe:položky-v-angličtině [2021/01/18 16:10] – [Když to bude anglicky, bude s tím umět i zahraniční programátor] Jakub Klímek
+++ špatná-praxe:položky-v-angličtině [2021/01/19 07:00] (aktuální) – odstraněno Jakub Klímek
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-====== Položky v angličtině ======
-V oblasti IT je častá představa, že cokoliv se programuje nebo strojově zpracovává, musí být anglicky.
-Tuto představu živí několik důvodů, avšak většina z nich je v dnešní době již přežita.
-Naopak se více a více ukazují nevýhody tohoto přístupu a problémy, které způsobuje, obzvlášť když s daty mají pracovat lidé, kteří je netvořili.
-Projdeme si důvody tuto představu živící, a postupně si je vyvrátíme.
-===== Čeština se v kódu nepoužívá, protože to nefunguje =====
-Tvrzení, že pokud se v datech či programech použije čeština, tak "to nebude fungovat", se týká pouze zastaralých programů, které nejsou připraveny pro práci na Webu.
-Datové formáty i programovací jazyky dnes používají kódování UTF-8, které bez problémů zvládá nejen češtinu, ale i čínštinu, japonštinu atd.
-===== Anglicky přece umí každý slušný programátor =====
-Ne každý a ne stejně dobře.
-Skutečný význam dat pak prochází dvěma překlady - z češtiny do angličtiny na straně poskytovatele, a z angličtiny zpět do češtiny na straně zpracovatele.
-Jednak to znamená netriviální úsilá, a navíc tak často dochází k efektu "tiché pošty", tedy že význam dat je překlady názvů položek zbytečně pokřiven.
-Otevřená data často vychází z legislativy, která je česky.
-Odpovídající anglické výrazy pak často nejsou oficiálním odborným překladem a nelze zaručit jejich správnost, jednoznačnost a pochopitelnost uživateli.
-===== Když to bude anglicky, bude s tím umět i zahraniční programátor =====
-Pokud budou například JSON klíče nebo CSV sloupce v angličtině, zvyšuje se riziko, že zahraniční programátor bude jejich význam odvozovat právě z jejich přeloženého názvu.
-To je ale často zavádějící, protože význam datových položek nelze vystihnout jedním či dvěma slovy, kterými se položky typicky pojmenovávají.
-Pro pochopení významu dat je potřeba lidsky čitelná dokumentace.
-A ta, pokud existuje, je často pouze česky, a to i pro data používající anglicky pojmenované položky.
-Pokud tedy chceme umožnit používat data i zahraničním uživatelům, je třeba zejména zpracovat jejich dokumentaci.
-Samotné datové položky pak mohou zůstat česky.
-Těch zahraničních programátorů pracujících s českými daty bude stejně menšina.
-S výhodou lze pro definici položek ve více jazycích použít [[https://ofn.gov.cz/propojen%C3%A1-data|Propojená data]], která umožňují skloubit data přímo s popisem jejich významu.
-===== Je to anglicky, protože používáme celosvětové či Webové standardy =====
-Pokud mají data splňovat zahraniční standard, pak pochopitelně budou používat anglické názvy položek.
-Situace je ale typicky taková, že česká data jsou do reprezentace dle zahraničního standardu exportována za účelem interoperability.
-Tato transformace ale bývá ztrátová, co se týče právě významu dat - mezinárodní standardy bývají záměrně obecnější, aby vyhovovaly co nejširšímu počtu uživatelů.
-V tomoto případě je tedy vhodné data poskytovat ve dvou verzích - plnohodnotně česky, kde se neztrácí význam, a anglicky pro potřeby interoperability se zahraničním standardem.