legislativa:start_strategie2030

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
Následující verzeObě strany příští revize
legislativa:start_strategie2030 [2018/12/03 17:34] – vytvořeno drahomir.chocholatylegislativa:start_strategie2030 [2018/12/03 23:58] – [Otevřená data ve strategických cílech (dále uvedeny texty z dokumentu).] drahomir.chocholaty
Řádek 1: Řádek 1:
-Strategický rámec Česká  republika 2030+====== Strategický rámec Česká  republika 2030 ====== 
 + 
 +//Česká republika 2030// je strategickým rámcem pro dlouhodobý rozvoj české společnosti, jehož cílem je zvyšování kvality života všech obyvatel a obyvatelek České republiky při respektování přírodních limitů a formuluje strategické a specifické cíle, kterých by Česká republika měla do roku 2030 dosáhnout. //Česká republika 2030// nahrazuje //Strategický rámec udržitelného rozvoje// z roku 2010 a další koncepční dokumenty z této oblasti. Její přípravu významně ovlivnilo přijetí //Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj// a v ní obsažených sedmnácti //Cílů udržitelného rozvoje// Organizace spojených národů v září 2015 a přijetí //Pařížské klimatické dohody//.  
 + 
 +//Česká republika 2030// slouží jako základ pro vyhodnocování rozvoje České republiky a její globální zodpovědnosti. 
 + 
 +Dokument formuluje šest průřezových principů udržitelného rozvoje, naznačuje, jak mohou být uplatněny při tvorbě veřejných politik a stanovuje cíle v celkem šesti klíčových oblastech:  
 +  * Lidé a společnost,  
 +  * Hospodářský model,  
 +  * Odolné ekosystémy,  
 +  * Obce a regiony,  
 +  * Globální rozvoj 
 +  * Dobré vládnutí.  
 +V každé oblasti jsou formulovány vize pro danou oblast, představen žádoucí směr vývoje příslušné tematické oblasti a uveden seznam strategických cílů, včetně jejich konkretizace v podobě specifických cílů. 
 + 
 +Z pohledu otevřených dat je klíčová zejména oblast Dobré vládnutí, která je základním předpokladem dlouhodobého rozvoje. V této oblasti //Česká republika 2030// identifikuje několik zásadních výzev, jako je klesající míra politické participace prostřednictvím tradičních kanálů (politické strany a volby), slabá schopnost horizontální koordinace veřejné správy, omezená schopnost pracovat při rozhodování s dlouhodobou perspektivou, malé propojení s aktuální zahraniční debatou a silně limitovaná schopnost vládnutí inovovat. Do roku 2030 proto stanovuje jako nutnost posílit mechanismy, jimiž je zajišťována soudržnost veřejných politik, rozvíjet inovativní prostředí ve veřejné správě, vylepšovat reprezentativní, a zároveň posilovat participativní a deliberativní prvky demokracie, posílit datovou, znalostní a dovednostní kapacitu veřejné správy a rozvíjet systém sdílení dat a informací uvnitř veřejné správy i směrem k občanům. Tyto principy by se měly promítat na všech úrovních veřejné správy. 
 + 
 +===== Otevřená data ve strategických cílech rámce //Česká republika 2030// (dále uvedeny texty z dokumentu). ===== 
 + 
 + 
 +**Strategický cíl 25. Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování.** 
  
-Česká republika 2030 je strategickým rámcem pro dlouhodobý rozvoj české společnosti, jehož cílem je zvyšování kvality života všech obyvatel a obyvatelek České republiky při respektování přírodních limitů. Na základě strukturální analýzy současného stavu a trendů formuluje strategické a specifické cíle, kterých by Česká republika měla do roku 2030 dosáhnout. Česká republika 2030 nahrazuje Strategický rámec udržitelného rozvoje z roku 2010 a další koncepční dokumenty z této oblasti. Její přípravu významně ovlivnilo přijetí Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj a v ní obsažených sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů v září 2015 a přijetí Pařížské klimatické dohody.  
-Česká republika 2030 slouží jako základ pro vyhodnocování rozvoje České republiky a její globální zodpovědnosti.  
-Dokument v úvodní části formuluje šest průřezových principů udržitelného rozvoje, naznačuje, jak mohou být uplatněny při tvorbě veřejných politik a stanovuje cíle celkem v šesti klíčových oblastech:  
-• Lidé a společnost,  
-• Hospodářský model,  
-• Odolné ekosystémy,  
-• Obce a regiony,  
-• Globální rozvoj 
-• Dobré vládnutí.  
-V každé oblasti jsou formulovány vize pro danou oblast, představen žádoucí směr vývoje příslušné tematické oblasti a uveden seznam strategických cílů, včetně jejich konkretizace v podobě cílů specifických. 
-Z pohledu otevřených dat je klíčová zejména oblast Dobré vládnutí, která je základním předpokladem dlouhodobého rozvoje. V této oblasti Česká republika 2030 identifikuje několik zásadních výzev, jako je klesající míra politické participace prostřednictvím tradičních kanálů (politické strany a volby), slabá schopnost horizontální koordinace veřejné správy, omezená schopnost pracovat při rozhodování s dlouhodobou perspektivou, malé propojení s aktuální zahraniční debatou a silně limitovaná schopnost vládnutí inovovat. Do roku 2030 proto stanovuje jako nutnost posílit mechanismy, jimiž je zajišťována soudržnost veřejných politik, rozvíjet inovativní prostředí ve veřejné správě, vylepšovat reprezentativní, a zároveň posilovat participativní a deliberativní prvky demokracie, posílit datovou, znalostní a dovednostní kapacitu veřejné správy a rozvíjet systém sdílení dat a informací uvnitř veřejné správy i směrem k občanům. Tyto principy by se měly promítat na všech úrovních veřejné správy.  
-Přímo otevřených dat se týká strategický cíl 25 s jeho specifickými cíli (dále uvedeny texty z dokumentu). 
-Strategický cíl 25. Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování.  
 Smyslem strategického cíle 25 je poskytnout tvůrcům a tvůrkyním veřejné politiky – tedy nejen veřejné správě, ale také občanské veřejnosti – kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování. Data a informace sbíráme, sdílíme a poskytujeme proto, abychom posílili kvalitu a soudržnost veřejných politik (cíl 24 - Veřejné politiky jsou soudržné ve vztahu k cílům strategického rámce ČR2030) a usnadnili inovace v jejich tvorbě a implementaci (cíl 26 - Inovace v tvorbě veřejných politik jsou progresivním řešením, které zvyšuje demokratičnost a/nebo dlouhodobou efektivitu Smyslem strategického cíle 25 je poskytnout tvůrcům a tvůrkyním veřejné politiky – tedy nejen veřejné správě, ale také občanské veřejnosti – kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování. Data a informace sbíráme, sdílíme a poskytujeme proto, abychom posílili kvalitu a soudržnost veřejných politik (cíl 24 - Veřejné politiky jsou soudržné ve vztahu k cílům strategického rámce ČR2030) a usnadnili inovace v jejich tvorbě a implementaci (cíl 26 - Inovace v tvorbě veřejných politik jsou progresivním řešením, které zvyšuje demokratičnost a/nebo dlouhodobou efektivitu
 veřejných politik; takové inovace jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech úrovních.). veřejných politik; takové inovace jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech úrovních.).
  
-Specifický cíl 25.1.  (primárně zaměřen na veřejnou správu)  +**Specifický cíl 25.1.**  **Uvnitř veřejné správy se dále rozvine systém sběru a sdílení dat a informací, které umožňují analýzu problémů, tvorbu variant a odhad dopadů.** (primárně zaměřen na veřejnou správu) 
-Uvnitř veřejné správy se dále rozvine systém sběru a sdílení dat a informací, které umožňují analýzu problémů, tvorbu variant a odhad dopadů. + 
-V rámci specifického cíle 25.1 usilujeme o +  * V rámci specifického cíle 25.1 usilujeme o 
-zkvalitňování datového fondu veřejné správy. Tedy sběr relevantních dat, zvláště pak dat, která umožňují posoudit dopad systémů veřejných služeb, produktů a obecně opatření na kvalitu života v ČR. +     * zkvalitňování datového fondu veřejné správy. Tedy sběr relevantních dat, zvláště pak dat, která umožňují posoudit dopad systémů veřejných služeb, produktů a obecně opatření na kvalitu života v ČR. 
-propojování a konsolidaci datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání, které bude založeno na zásadě sdílení jednou získaných dat pokud možno všemi organizacemi veřejné správy. Tedy jednou získaná data jsou rychle a snadno dostupná i jiným organizacím veřejné správy, než těm, které data získaly/vytvořily. Tato data by měla být ideálně na principu „open data“ a „linked data“ (umožňující zpracování metodami datové analýzy vč. strojového učení). +     * propojování a konsolidaci datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání, které bude založeno na zásadě sdílení jednou získaných dat pokud možno všemi organizacemi veřejné správy. Tedy jednou získaná data jsou rychle a snadno dostupná i jiným organizacím veřejné správy, než těm, které data získaly/vytvořily. **Tato data by měla být ideálně na principu „open data“ a „linked data“** (umožňující zpracování metodami datové analýzy vč. strojového učení). 
-Orientovat se v souvislosti s tímto cílem na „open data“ má výhodu v tom, že tento způsob zveřejňování dat a informací není závislý na žádném jiném systému sdílení dat uvnitř veřejné správy. Tento způsob nepostihne některá specifika, ale představuje jediný „masový“ způsob sdílení dat a informací pro účely, pro které je žádáme. „Open data“ jsou už svou podstatou nejdostupnější nejširšímu okruhu aktérů, tedy i v rámci veřejné správy. Žádoucí je tedy zvyšování výstupů jako objem dat v kategorii „open data“, počet institucí které taková data poskytují, počet uživatelů Národního katalogu otevřených dat apod. Žádoucí je také, aby se častěji anonymizovala data, sesbíraná jako osobní údaje a aby se takto upravená přelévala do kategorie „open data“.+ 
 +  * Orientovat se v souvislosti s tímto cílem na „open data“ má výhodu v tom, že tento způsob zveřejňování dat a informací není závislý na žádném jiném systému sdílení dat uvnitř veřejné správy. Tento způsob nepostihne některá specifika, ale představuje jediný „masový“ způsob sdílení dat a informací pro účely, pro které je žádáme. „Open data“ jsou už svou podstatou nejdostupnější nejširšímu okruhu aktérů, tedy i v rámci veřejné správy.  
 +    * Žádoucí je tedy zvyšování výstupů jako objem dat v kategorii „open data“, počet institucí které taková data poskytují, počet uživatelů Národního katalogu otevřených dat apod.  
 +    * Žádoucí je také, aby se častěji anonymizovala data, sesbíraná jako osobní údaje a aby se takto upravená přelévala do kategorie „open data“
 + 
 +**Specifický cíl 25.2.**  **Data a informace veřejné správy budou dostupné takovou cestou, která je z hlediska občanů a občanek nejpohodlnější.** (primárně zaměřen na občanskou veřejnost) 
 + 
 +  * Smyslem cíle 25.2 je zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost dat a informací, která ji umožňují se na tvorbě politiky podílet a to ve formě, která umožňuje s těmito daty a informacemi dále pracovat. 
 +  * Nejde tedy jenom o dostupnost dat a informací veřejné správy obecně – ačkoli ta je nesporně také žádoucí – ale chceme tuto dostupnost se zvláštním zřetelem k tomu, že občany vybízíme k účasti na tvorbě veřejných politik a současně chceme, aby veřejná debata byla vedena ve větší míře s pomocí dat (resp. Evidence - informed).  
 +  * Snadnou dostupnost spojujeme primárně s rozšířením elektronické komunikace v širším slova smyslu tj. především s možností získávat od veřejné správy data a informace snadno a rychle prostřednictvím internetu a bez nutnosti osobní aktivity zaměstnanců veřejné správy (a to získávat tato data v podobě, která umožňuje další práci – **„open data“ a „linked data“**).
  
-Specifický cíl 25.2 (primárně zaměřen na občanskou veřejnost) +  * [[https://www.cr2030.cz/strategie/|Odkaz na dokument.]]
-Data a informace veřejné správy budou dostupné takovou cestou, která je z hlediska občanů a občanek nejpohodlnější. +
-Smyslem cíle 25.2 je zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost dat a informací, která ji umožňují se na tvorbě politiky podílet a to ve formě, která umožňuje s těmito daty a informacemi dále pracovat. +
-Nejde tedy jenom o dostupnost dat a informací veřejné správy obecně – ačkoli ta je nesporně také žádoucí – ale chceme tuto dostupnost se zvláštním zřetelem k tomu, že občany vybízíme k účasti na tvorbě veřejných politik a současně chceme, aby veřejná debata byla vedena ve větší míře s pomocí dat (resp. Evidence - informed).  +
-Snadnou dostupnost spojujeme primárně s rozšířením elektronické komunikace v širším slova smyslu tj. především s možností získávat od veřejné správy data a informace snadno a rychle prostřednictvím internetu a bez nutnosti osobní aktivity zaměstnanců veřejné správy (a to získávat tato data v podobě, která umožňuje další práci – „open data“ a „linked data“).+