Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- legislativa:start_strategie2030 [2018/12/03 17:34] – vytvořeno drahomir.chocholaty
+++ legislativa:start_strategie2030 [2018/12/04 15:33] (aktuální) – odstraněno Jakub Klímek
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Strategický rámec Česká  republika 2030
-Česká republika 2030 je strategickým rámcem pro dlouhodobý rozvoj české společnosti, jehož cílem je zvyšování kvality života všech obyvatel a obyvatelek České republiky při respektování přírodních limitů. Na základě strukturální analýzy současného stavu a trendů formuluje strategické a specifické cíle, kterých by Česká republika měla do roku 2030 dosáhnout. Česká republika 2030 nahrazuje Strategický rámec udržitelného rozvoje z roku 2010 a další koncepční dokumenty z této oblasti. Její přípravu významně ovlivnilo přijetí Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj a v ní obsažených sedmnácti Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů v září 2015 a přijetí Pařížské klimatické dohody.
-Česká republika 2030 slouží jako základ pro vyhodnocování rozvoje České republiky a její globální zodpovědnosti.
-Dokument v úvodní části formuluje šest průřezových principů udržitelného rozvoje, naznačuje, jak mohou být uplatněny při tvorbě veřejných politik a stanovuje cíle celkem v šesti klíčových oblastech:
-•	Lidé a společnost,
-•	Hospodářský model,
-•	Odolné ekosystémy,
-•	Obce a regiony,
-•	Globální rozvoj
-•	Dobré vládnutí.
-V každé oblasti jsou formulovány vize pro danou oblast, představen žádoucí směr vývoje příslušné tematické oblasti a uveden seznam strategických cílů, včetně jejich konkretizace v podobě cílů specifických.
-Z pohledu otevřených dat je klíčová zejména oblast Dobré vládnutí, která je základním předpokladem dlouhodobého rozvoje. V této oblasti Česká republika 2030 identifikuje několik zásadních výzev, jako je klesající míra politické participace prostřednictvím tradičních kanálů (politické strany a volby), slabá schopnost horizontální koordinace veřejné správy, omezená schopnost pracovat při rozhodování s dlouhodobou perspektivou, malé propojení s aktuální zahraniční debatou a silně limitovaná schopnost vládnutí inovovat. Do roku 2030 proto stanovuje jako nutnost posílit mechanismy, jimiž je zajišťována soudržnost veřejných politik, rozvíjet inovativní prostředí ve veřejné správě, vylepšovat reprezentativní, a zároveň posilovat participativní a deliberativní prvky demokracie, posílit datovou, znalostní a dovednostní kapacitu veřejné správy a rozvíjet systém sdílení dat a informací uvnitř veřejné správy i směrem k občanům. Tyto principy by se měly promítat na všech úrovních veřejné správy.
-Přímo otevřených dat se týká strategický cíl 25 s jeho specifickými cíli (dále uvedeny texty z dokumentu).
-Strategický cíl 25. Tvůrci a tvůrkyně veřejných politik mají kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování.
-Smyslem strategického cíle 25 je poskytnout tvůrcům a tvůrkyním veřejné politiky – tedy nejen veřejné správě, ale také občanské veřejnosti – kvalitní a snadno dostupná data a informace pro potřeby rozhodování. Data a informace sbíráme, sdílíme a poskytujeme proto, abychom posílili kvalitu a soudržnost veřejných politik (cíl 24 - Veřejné politiky jsou soudržné ve vztahu k cílům strategického rámce ČR2030) a usnadnili inovace v jejich tvorbě a implementaci (cíl 26 - Inovace v tvorbě veřejných politik jsou progresivním řešením, které zvyšuje demokratičnost a/nebo dlouhodobou efektivitu
-veřejných politik; takové inovace jsou trvalou součástí fungování veřejné správy na všech úrovních.).
-Specifický cíl 25.1.  (primárně zaměřen na veřejnou správu)
-Uvnitř veřejné správy se dále rozvine systém sběru a sdílení dat a informací, které umožňují analýzu problémů, tvorbu variant a odhad dopadů.
-V rámci specifického cíle 25.1 usilujeme o
-–	zkvalitňování datového fondu veřejné správy. Tedy sběr relevantních dat, zvláště pak dat, která umožňují posoudit dopad systémů veřejných služeb, produktů a obecně opatření na kvalitu života v ČR.
-–	propojování a konsolidaci datového fondu veřejné správy a jeho efektivní a bezpečné využívání, které bude založeno na zásadě sdílení jednou získaných dat pokud možno všemi organizacemi veřejné správy. Tedy jednou získaná data jsou rychle a snadno dostupná i jiným organizacím veřejné správy, než těm, které data získaly/vytvořily. Tato data by měla být ideálně na principu „open data“ a „linked data“ (umožňující zpracování metodami datové analýzy vč. strojového učení).
-Orientovat se v souvislosti s tímto cílem na „open data“ má výhodu v tom, že tento způsob zveřejňování dat a informací není závislý na žádném jiném systému sdílení dat uvnitř veřejné správy. Tento způsob nepostihne některá specifika, ale představuje jediný „masový“ způsob sdílení dat a informací pro účely, pro které je žádáme. „Open data“ jsou už svou podstatou nejdostupnější nejširšímu okruhu aktérů, tedy i v rámci veřejné správy. Žádoucí je tedy zvyšování výstupů jako objem dat v kategorii „open data“, počet institucí které taková data poskytují, počet uživatelů Národního katalogu otevřených dat apod. Žádoucí je také, aby se častěji anonymizovala data, sesbíraná jako osobní údaje a aby se takto upravená přelévala do kategorie „open data“.
-Specifický cíl 25.2.  (primárně zaměřen na občanskou veřejnost)
-Data a informace veřejné správy budou dostupné takovou cestou, která je z hlediska občanů a občanek nejpohodlnější.
-Smyslem cíle 25.2 je zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost dat a informací, která ji umožňují se na tvorbě politiky podílet a to ve formě, která umožňuje s těmito daty a informacemi dále pracovat.
-Nejde tedy jenom o dostupnost dat a informací veřejné správy obecně – ačkoli ta je nesporně také žádoucí – ale chceme tuto dostupnost se zvláštním zřetelem k tomu, že občany vybízíme k účasti na tvorbě veřejných politik a současně chceme, aby veřejná debata byla vedena ve větší míře s pomocí dat (resp. Evidence - informed).
-Snadnou dostupnost spojujeme primárně s rozšířením elektronické komunikace v širším slova smyslu tj. především s možností získávat od veřejné správy data a informace snadno a rychle prostřednictvím internetu a bez nutnosti osobní aktivity zaměstnanců veřejné správy (a to získávat tato data v podobě, která umožňuje další práci – „open data“ a „linked data“).