Kontext otevřených dat

Digitalizace, otevřenost, okamžitá dostupnost informací a jejich snadné a neomezené sdílení se staly základním fenoménem dnešní doby a dnešní společnosti.

Významnou a podstatnou vlastností digitálního obsahu je jeho:

• snadné opakovatelné používání,
• neomezené možnosti jeho dalšího zhodnocování,
• automatické strojové zpracování,
• poskytování v nejrůznějších formátech, včetně otevřených formátů.

Informace v digitální podobě dostupné online přinášejí občanům:

• nové způsoby přístupu k poznatkům a informacím,
• přispívají k rozvoji nových výrobků a služeb,
• a jejich využití přesahuje hranice jednotlivých států.

Otevřená data tedy nejsou pouze nějakou technickou specialitou „vyvolených“, ale jedná se o zásadní změnu filosofie přístupu k informacím. Otevřená data se stávají nejen nedílnou součástí většiny oblastí veřejného života, ale v řadě oblastí jsou jejich nezastupitelným „hybatelem“ a „katalyzátorem“.

Otevřená data mají různý význam a sehrávají různé role v závislosti na oblasti a účelu použití. Tyto role se formulovaly postupně jako výsledek rozvoje a vývoje problematiky otevřených dat a rozvoje a vývoje společnosti.

• Otevřená data jako nástroj transparentnosti – začátky využívaní otevřených dat za účelem zviditelnění a zprůhlednění veřejné správy. Role využívaná zejména v oblasti open governmentu.
• Otevřená data jako „infrastruktura“ – souvisí s poznáním, že i jiná data než jenom data veřejné správy jsou zajímavá a užitečná, a že v digitálním věku a internetu věcí jsou to zejména data, který vytváří naše prostředí. Role využívaná zejména v konceptu SMART CITIES.
• Otevřená data jako „normál“ – fáze životního cyklu charakteristická „návratem k realitě“. Následuje po fázi velkých očekávání a poznáním, že již nejde jenom o samotná data, ale zejména o jejich zhodnocení, o jejich uživatele a o vytváření „datových příběhů“. Publikace otevřených dat je považována za „normál“ a úsilí je zaměřeno na jejich využívání.

Svět se nachází ve třetí fázi (Otevřená data jako „normál“), my se bohužel zatím pohybujeme na konci fáze první (Otevřená data jako nástroj transparentnosti).

V rámci EU rozlišujeme stádia:

• E-government – elektronizace veřejné správy
• E-democracy - využití informačních a komunikačních technologií k vytvoření cest pro veřejné konzultace a zapojení veřejnosti, například volby, referenda, konzultace.
• Join-up government – předchůdce Open government
• Open government – otevřená vláda
• Open governance – otevřené vládnutí.

Ve světě se lze setkat se stádii:

• Government 1.0 – obsahuje E-government
• Government 2.0 – obsahuje E-government, Open and Collaborative Governance
• Government 3.0 – obsahuje Evidence-based Decision Making, Integrated Solutions – New Services

Role a význam otevřených dat se výrazně mění v jednotlivých stádiích Governmentu. Government 3.0 je již především o otevřených propojených datech.

• Veřejná správa – snaha o transparentnost, získávání důvěry občanů, zlepšení komunikace s občany, zlepšení služeb veřejné správy.
• Veřejnost – posílení transparentnosti, kontrola veřejné správy, zapojení občanů do rozhodování.
• Soukromý sektor – ekonomické příležitosti, zapojení se do služeb veřejnosti, nabídka nových služeb, nové produkty.

_

• Spojení se současnými trendy tzv. "open movements",
• Podpora demokracie a otevřeného vládnutí,
• Otevřená data v konceptu SMART City,
• otevřená data a geografické informace,
• Legislativní prostředí otevřených dat