Analýza nejžádanějších datových sad

Na základě závazků 4.2.1 z Třetího Akčního plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2016 až 2018 a závazků koordinátora digitální agendy byly zveřejněny výsledky, které byly vyhodnocovány ve formě on-line dotazníků.

První kolo vyhodnocování open data wishlistu bylo uzavřeno k 30.04.2017. Do té doby bylo sesbíráno 86 podnětů na datové sady, které zajímají zástupce odborné i laické veřejnosti. Nejčastěji byl zájem projeven o data z katastru nemovitostí (12x) a o data obsažená v informačním systému ARES (9x).

Druhé kolo vyhodnocování open data wishlistu bylo uzavřeno k 31.12.2017. V období od 01.05.2017 do tohoto data bylo sesbíráno 19 unikátních podnětů na datové sady, které zajímají zástupce odborné i laické veřejnosti. V požadavcích se objevily 4 položky odpovídající některým položkám z prvního kola konzultací (jde o ARES, Seznam soudců, Katastr nemovitostí a Data o znečištění ovzduší).

Třetí kolo vyhodnocování open data wishlistu bylo uzavřeno k 10.9.2018. V období od 01.01.2018 do tohoto data bylo sesbíráno 20 unikátních podnětů na datové sady, které zajímají zástupce odborné i laické veřejnosti. Mezi nimi se opět objevily položky, které již dříve byly požadované (např. katastr nemovitostí, data o počasí a další).

Požadované informace byly následně dle možnosti jejich publikace v podobě otevřených dat rozřazeny do pěti kategorií.

• Kategorie 1 – Informace jsou již součástí nařízení vlády č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data, a existuje tedy povinnost jejich poskytování v podobě otevřených dat.
• Kategorie 2 – Informace je možné poskytovat jako otevřená data, a do budoucna je z právního hlediska možné zahrnout je do nařízení vlády. To je možné pouze u takových informací, u nichž již existuje primární povinnost jejich poskytování povinnými subjekty. Jinými slovy, nařízení vlády umožňuje stanovit, že informace, které má již povinný subjekt povinnost poskytovat, budou poskytována jako otevřená data. Nařízení však neumožňuje založit věcně novou povinnost poskytovat informace.
• Kategorie 3 – Informace je možné poskytovat jako otevřená data na základě diskrece povinného subjektu (v souladu s ustanovením, § 5 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), v současné době však není možné tyto informace zařadit do nařízení vlády, protože neexistuje primární povinnost jejich poskytování.
• Kategorie 4 – Informace není možné poskytovat jako otevřená data. Obvykle to je z toho důvodu, že existuje zvláštní úprava poskytování těchto informací, která má aplikační přednost před obecnou úpravou obsaženou v zákoně č. 106/1999 Sb.
• Kategorie 5 – Informace jsou zcela vyňaty z působnosti zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Právní úprava otevřených dat se tak na ně přímo nevztahuje a pro jejich poskytování je třeba se řídit jejich zvláštními právními předpisy.

Následují jednotlivé kategorie s vybranými identifikovanými datovými sadami a subjektem, který by je mohl, nebo měl, poskytovat. U kategorií 4 a 5 je v sloupci „Identifikace problému“ doplněna informace o tom, proč byla daná informace do kategorie zařazena.