Kontext otevřených dat

Digitalizace, otevřenost, okamžitá dostupnost informací a jejich snadné a neomezené sdílení se staly základním fenoménem dnešní doby a dnešní společnosti.

Významnou a podstatnou vlastností digitálního obsahu je jeho snadné opakovatelné používání a neomezené možnosti jeho dalšího zhodnocování. Informace v digitální podobě dostupné online přinášejí občanům nové způsoby přístupu k poznatkům a informacím, přispívají k rozvoji nových výrobků a služeb a jejich využití přesahuje hranice jednotlivých států.

Je tedy naprosto přirozené, že otevřená data nejsou pouze nějakou technickou specialitou „vyvolených“, ale že se jedná o zásadní změnu filosofie přístupu k informacím. Otevřená data se stávají nejen nedílnou součástí většiny oblastí veřejného života, ale v řadě oblastí jsou jejich nezastupitelným „hybatelem“ a „katalyzátorem“.

Otevřená data sehrávají různé role v závislosti na oblasti a účelu použití. Tyto role se formulovaly postupně v důsledku rozvoje a vývoje problematiky otevřených dat.

• Otevřená data jako nástroj transparentnosti – začátky využívaní otevřených dat za účelem zviditelnění a zprůhlednění veřejné správy. Role využívaná zejména v oblasti open governmentu.
• Otevřená data jako „infrastruktura“ – souvisí s poznáním, že i jiná data než jenom data veřejné správy jsou zajímavá a užitečná, a že v digitálním věku a internetu věcí jsou to zejména data, který vytváří naše prostředí. Role využívaná zejména v konceptu SMART City.
• Otevřená data jako „normál“ – tady již nejde jenom o samotná data, ale zejména o jejich zhodnocení, o jejich uživatele, o vytváření „datových příběhů“.

V zásadě lze vazby a přesah otevřených dat vydefinovat v 5 oblastech:

• spojení se současnými trendy tzv. "open movements",
• role otevřených dat v podpoře demokracie a řízení státu,
• role otevřených dat v konceptu SMART City,
• zapojení otevřených dat do geografických informací,
• legitimizace otevřených dat pomocí legislativních dokumentů a strategií ČR a EU.

Svět

• G8 Open Data Charter
• INTERNATIONAL OPEN DATA CHARTER
• Open Government Data Principles (Sebastopol, California, 2007)
• G20 Anti-Corruption Open Data Principles
• PARIS DECLARATION 4th Global Summit of the Open Government Partnership

Evropská Unie

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoruru
• EU implementation of the G8 Open Data Charter
• THE BASQUE DECLARATION
• EU eGovernment Action Plan 2016-2020
• Evropský rámec interoperability - Strategie provádění
• European Digital Agenda (2010-2020)
• A Digital Single Market Strategy for Europe
• 2018 Rolling Plan for ICT Standardisation

Česká republika

• Strategický rámec Česká republika 2030
• Digitální Česko
• Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014 - 2020
• Akční plán boje s korupcí na rok 2018
• Akční plán ČR Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2016 až 2018
• Strategický plán rozvoje ICT služeb a její opatření na zefektivnění ICT služeb
• Akční plán pro rozvoj digitálního trhu
• Novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
• Nařízení vlády č. 425/2016 Sb., o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data

Otevřená data v oblasti SMART City jsou zejména využívána jako infrastruktura, pro část zaměřenou na lokální Open governance jako nástroj transparentnosti

Pro zajištění vzájemně provázaného kontextu všech dílčích částí a systémů města při realizaci konceptu SMART City, patří dle iniciativy EU „European Innovation Partnership on Smart Cities and Communities“ následující základní klíčová doporučení (dle „Operational Implementation Plan“):

• Důsledné využívání standardů, protokolů a všeobecných datových formátů, které umožňují a podporují interoperabilitu mezi různými systémy, zabraňují uzavření v dodavatelských specifikách a podporují soutěživost ve vytvářených řešeních.
• Zajišťování přístupu k datům třetím stranám (s plným zajištěním ochrany osobních údajů a obchodních tajemství) a tím vytváření podpory pro rozvoj a zkvalitňování nových aplikací.
• Používání stávajících infrastruktur a umožnění jejich neomezené opakované využívání pro různé účely.

Pro zajištění vnitřně provázaného (synergického) kontextu města sestávajícího se z velkého počtu velmi heterogenních systémů nacházejících se ve velmi heterogenním organizačním prostředí je požadavek na zajištění „datové propojitelnosti“ zcela zásadní a klíčový. Datová propojitelnost musí vykazovat tyto charakteristiky. Musí být:

• otevřená,
• standardizovaná,
• umožňovat vzájemné sdílení dat,
• musí být transparentní,
• musí zaručovat kvalitu předávaných dat.

Otevřená data z pohledu jejich základních charakteristik plně naplňují výše uvedená doporučení, poskytují integrační základnu a tak sehrávají klíčovou roli v konceptu budování SMART City.

Součástí konceptu SMART City nejsou jenom inovativní řešení pro městskou infrastrukturu, ale také vytváření nových možnosti a způsobů řízení města a rozhodování.

Základní pilíře Open governance jsou v konceptu SMART city navíc doplněny o následující principy:

• Inclusiveness (začlenění )
  • zahrnutí všech, zvláště zranitelných populací a skupin, prosazování genderové rovnováhy, zohlednění digitálních propastí ve společnosti.
• Privacy (soukromí)
  • vytváření řešení, které respektují svobodu jednotlivců a jejich práva na soukromí.
• Democratic responsibility (demokratická odpovědnost)
  • otevřené přístupy musí vycházet z právního a formálního rámce, nenahrazují, ale doplňují zavedené demokratické procesy.